Čínská medicína
Kořeny čínské medicíny sahají hluboko do minulých časů. Na věštebných tabulkách, želvích krunýřích a lopatkách zvířat ( 14.-11.st.př.n.l.) se vyskytují znaky, které mají souvislost s čínskou medicínou. Čínští lékaři měli dokonce znak pro NEMOC, byl to člověk zasažený šípem. Čínská medicína znala kromě obvyklých onemocnění i takové zdravotní obtíže jako jsou děravé zuby nebo střevní parazity a nemoci týkající se různých částí těla. V Čouské knize obřadů je zmiňována čínská medicína tím způsobem, že se píše, že nemoci je třeba léčit pomocí pěti chutí, pěti obilovin, pěti druhy léků. Stav nemocného zjistí čínská medicína pomocí pěti čchi, pěti zvuků a pěti barev. Ze základů čínské medicíny víme, že se vše vztahuje k teorii pěti prvků, která se line celou čínskou medicínou. Čínská 
medicína se na rozdíl od klasické západní vyznačuje tím, že bere v úvahu při vzniku nemoci a léčení i roční období.
Kniha písní- Š-Ťing, je další vzácnou památkou. I v této básnické sbírce je čínská medicína zmiňována. Jsou zde popisovány byliny, ideální doba a místo jejich sběru. Kniha hor a moří, Šan – chaj-ťing, je pro změnu zase nejstarším čínským zeměpisem. Čínská medicína z ní čerpala názvy 126 druhů léků. Pro Evropana je poněkud nepochopitelné, že čínská medicína používá jako lék byliny. Co není chemického původu, to je pro Evropana „alternativa“.
Tak těch bylinných léků je popsáno 52. V Číně používají ale i léky živočišného původu (67 druhů), 3 minerálního původu, 1 akvaristický a 3 nejasného původu. V Knize hor a moří jsou popsány čínskou medicínou zjištěné léčivé účinky používaných léků na posílení obranyschopnosti, na spánek, antikoncepční účinky nebo toxické účinky. Čínská medicína znala i účinky léků, které pomáhaly při otravách jako protilék, jiné způsobovaly smrt, hubily hmyz nebo se používaly ve veterinární čínské medicíně. V Knize hor a moří se popisuje téměř 40 termínů čínské medicíny k pojmenování řady nemocí. Např. struma, trachom, svrab, bolesti břicha apod. Většina lidí ani netuší, že v legendární Knize proměn- I-Ťingu je také čínská medicína, byť nepřímo, přítomna. V Knize dokumentů se o čínské medicíně lze také dočíst. Některé objevy o čínské medicíně se uskutečňují i téměř v současnosti. V roce 1973 čínští archeologové objevili hrobku šlechtice pocházející z období 206-př.n.l.až24 n.l. Mezi spoustou jiných cenných předmětů zde nalezli i 14 děl speciálně se zabývajících čínskou medicínou. Tyto texty pocházejí z období 770-476 př.n.l. Jsou zde pro čínskou medicínu velmi důležité knihy – Kniha moxibusce jedenácti drah nohou a rukou, Kniha moxibusce jedenácti jinových a jangových drah.
Metody pulzové diagnostiky, to je diagnostická metoda, kterou v ČR v rámci čínské medicíny pro zajímavost používá např. Dušan Tomek. Recepty na dvaapadesát nemocí obsahují 280 receptur na léky, 243 druhů léčiv, 52 syndromů a přes 100 nemocí podle zásad čínské medicíny. Za zmínku stojí i další nalezené písemnosti, Kniha o porodnictví, Zastavení příjmu potravy a požívání čchi, Metody pěstování života a další.
Bohužel při vší své povýšenosti si z tradiční čínské medicíny, která jak je z uvedeného zřejmé, má za sebou mnoho let zkušeností, neberou příklad ti, co 
rozhodují o tom, jakým způsobem se budeme léčit. Za tradiční považují chemii a léčbu následků a za alternativní, tím pádem dle jejich názoru neprověřenou, čínskou medicínu, která se věnuje ve velké míře prevenci. O svém životě a zdraví si má každý rozhodovat sám, proto je jen na nás, kterou cestou se vydáme…
Podklady jsem čerpala z knihy Klasická kniha čínské medicíny I., Svítání 1995
Od Vladimíra ANDA.
V češtině vyšla např. zajímavá kniha Čínská medicína prevence a léčení stravou od Manuela Haider de Jahnsen
