Pověst o Čarodějném plášti doktora Kittla.
Jan Josef Kittel, lékař, léčitel zvaný doktor FAUST, mel ve stavení, kde žil se svojí rodinou, i laboratoř, knihovnu a ubytovnu pro nemocné. Tedy nemocnici, lékárnu i pitevnu. Josef Kittl si za stavením, kde žil, zřídil bylinkovou zahrádku. Na zahrádce pěstoval bylinky, které byly známé každé bylinářce a navíc na zahrádce pěstoval i byliny, které se v severočeském kraji dosud nepěstovaly a nepoužívaly. Bylinář Kittel si během těch dlouhých let, kdy provozoval léčitelskou
praxi, vybudoval mezi lidmi obrovský věhlas. Byl tak velký, že si ho jako vynikajícího lékaře k sobě zvalo dokonce i panstvo, což byla tehdy nevídaná věc.
Jan Josef Kittel měl velkou touhu. Chtěl nalézt léčivou bylinku, takový všehoj, který by uměl vyléčit všechny nemoci světa. Povídání o takové zázračné bylince prý kdysi slýchával od své babičky bylinářky.
K zázračným schopnostem Jana Kittela se pojí pověst. Podle této pověsti jednou pomohl vyléčit podivného zakuklence. Když byl dotázán na odměnu za svoji práci, tak měl skromné přání. Tím přáním bylo získat bylinku, již dříve zmiňovaný všehoj, po této bylince tak moc usilovně toužil. Podivní zakuklenci, černí muži, mu přání slíbili splnit.
Co ale nedomyslel, to je to, že v životě nic není zadarmo. Jan Kittel se musel za slíbený zázrak upsat ďáblovi vlastní krví. Za tento podpis, který mu zaručoval získat větší moc než doktor Faust, získal příslib, že mu už nikdy více žádný pacient nezemře. Tento příslib byl pro něho nejdůležitější. Taky se zdálo být výhodné, že platit za léčivou bylinu nemusel hned. Za 50 let musel splatit dluh. Cena byla přímo nejvyšší, musel zaplatit tím, že upsal vlastní duši. Ale 50 let se mladému člověku jeví jako hrozně dlouhá doba.
Nesobecký doktor lidumil Kittel byl ochoten tuto cenu zaplatit. Vidina stovek vyléčených lidí, to mu za tu cenu stálo. Návdavkem k léčivé bylině všehoj získal Kittel od luciferových pomocníků ještě i zázračný plášť. Zázračný byl tím, že když si ho navlékl, tak plášť ho v okamžiku donesl všude, kam si jenom pomyslel.
Od těchto dob Kittel chodil, jezdil i létal ještě častěji a ještě dále než dříve. A každého pacienta vyléčil. Kittlův věhlas se rozšířil dokonce i do Prahy. Tam se
začalo se říkat, že umí i jiné zvláštnosti než jen léčit lidi. Měl schopnost třeba najít ukradenou věc i se zlodějem.
Taky diagnostikoval choroby z moči a uměl léčit na dálku. Dříve to lidé považovali za zázračné až čertovské umění, dnes se to nazývá alternativní medicína...
Desítky let Kittel léčil všechny potřebné a až sám náhle začal chřadnout a chátrat. Přemýšlel o tom, co ho čeká.
Naštěstí se někde potkal s železnobrodským poustevníkem. Tomu se svěřil s tím, co podepsal čertům a co ho nyní čeká. Poustevník mu poradil, ať nechá v Šumburku postavit kostel a prvním farářem musí být jeho syn.
Tak se Kittel postaral o kostelík v Šumburku. Stavbu ale od počátku do konce provázely problémy. To čerti bránili vzniku tohoto díla. Jak to tak bývá, dobro zvítězilo nad zlem. Kostelík byl přes všechny překážky postaven, zvon zavěšen a Kittlův syn Filip Jakub pozvedl monstranci, aby ji všichni dobří lidé viděli.
Díky tomu byla duše věhlasného severočeského Fausta zachráněna. Doktor Kittel pak i nadále sloužil nemocným, i bez všehoje, čarodějné knihy a pláště byl úspěšný. Jeho celoživotní zkušenosti měly větší cenu než všechny čertovské pomůcky. V listopadu 1783 se jeho čas nachýlil a slavný chirurgus zemřel. Pověsti a povídačky o jeho úspěších byly tak slavné, že se jim dostalo náležitého zpracování i do knižní podoby.
K pověsti o Kittlovi se váže i legendární a stovky let stará Kittlova mast.
Další zajímavosti o Kittlovi řečeném Doktor Faust najdete v článku Severočeský Faust doktor Kittel.
