Čínská medicína se vyznačuje především perfektně propracovaným systémem léčby člověka. Využívá při tom znalostí předávaných z generace na generaci a stovkami let prověřenými v praxi.
Za nejdůležitější považuje čínská medicína prevenci. Prevence v čínské medicíně znamená, že člověk dodržuje určitá pravidla.
Vztahuje se to na stravu, životní styk, práci i odpočinek. Rozdíl mezi čínskou a tibetskou medicínou je v tom, že čínská medicína dodržuje jakousi dietu a tibetská medicína zastává pravidlo, že pouze hojná strava a výživná strava mají znamenité výsledky.
Prevence z pohledu čínské medicíny taky je, že řeku mohu zastavit dlaní u místa, kde pramení, ale u dolního širokého a prudkého toku, už musím postavit přehradu.
Posvátné číslo pět v čínské medicíně
Základem čínské medicíny je číslo 5. Pětka je v celém systému mimořádně důležitá. Známe princip pěti prvků =pěti elementů – dřevo-oheň-země-kov-voda. K pěti prvkům se přiřazuje pět okruhů: játra a žlučník, srdce a tenké střevo, žaludek a slezina se slinivkou, plíce a tlusté střevo, ledviny a močový měchýř. V čínské medicíně se k pěti okruhům pojí pět chutí – kyselá-hořká-sladká-pálivě štiplavá-slaná. Následuje pět energií potravin- studená-horká-teplá-chladná-neutrální.
Čínská medicína zná pět smyslových orgánů:oči, jazyk, ústa, nos, uši. Dále se v čínské medicíně pracuje s pěti emocemi: hněv, radost, přemítání, smutek a strach, v čínské medicíně je to velmi důležité, protože jakýkoliv nadbytek nebo nedostatek je schopný vyvolat nemoc. Naopak nemoci pomohou v čínské medicíně léčit barvy. Známe pět barev: zelená, červená, žlutá, bílá a modrá (černá). Čínská medicína právě pomocí léčby barvami dosahuje pozoruhodných výsledků. Jedná se totiž o metodu neinvazivní, člověka neomezující a při alespoň částečné znalosti zásad čínské medicíny se dá lehčí nemoc či nálada vyladit právě barvami. Např. když mi bude zima, tak si podle čínské medicíny obléknu triko červené barvy. A tak by se dalo ještě pěkně dlouho pokračovat.
Harmonie v čínské medicíně=zdraví
Základem čínské medicíny je harmonie. Harmonie znamená, že všeho je přiměřeně. Ničeho není moc a něčeho není málo. Krásně to lze vysvětlit na příkladu rodiny. Rodina má k dispozici 1 velký koláč. Každý člen rodiny by měl dostat stejnou část. Ale bohužel stačí jeden sobecký synek či dcerka, kteří nehledí na potřeby ostatních členů a vezmou si ze společného koláče víc, než jim náleží. Na ostatní nezbude. Tak nastává nerovnováha v rodině.
Jakmile nastane stav, když cokoliv převládá nad ostatním, je to neharmonický stav. Stejný princip platí i v případě zdraví. Jeden z orgánů pracuje více či méně než ostatní a z toho zákonitě plyne nerovnováha-ne harmonie.
V čínské medicíně je schováno velké tajemství, které se týká používání potravin. Potraviny připravené podle zásad čínských principů, které byly zkoumány stovky let, se mohou stát velkým lékařem a lékem, protože známe jejich účinky na organismus.
Strava v čínské medicíně=lék
Čínská dietologie zná účinky potravin a využívá je v léčbě. Přidáním rýžového vína dodáme energii směřující nahoru, rýžový vinný ocet má svíravé účinky, čerstvá zázvorová šťáva zvyšuje energii směřující ven, sůl stahuje energii dolů a med zvyšuje lubrikační vlastnosti potravin. Základní pravidlo pro jejich použití je takové, že když potřebuji vyvolat pocení, to je pohyb ven, tak doporučím zázvor. Když chci podpořit močení, to je pohyb dolů, tak jídlo osolím.
Cvičení v čínské medicíně=utužování zdraví
Prevence v čínské medicíně znamená také to, že je využíváno léčivých účinků pohybu. Věhlasné čínské rody měly i své věhlasné cvičební sestavy. Dnes je čínská medicína spojována s tajči, čchi-kungem nebo známou metodou pěti zvířat. Čínská medicína se v tomto pohledu shoduje s tibetskou medicínou, která také zdravotní sestavy používá. Cvičením vyrovnává cvičenec energii v drahách, energie čchi volně proudí, uvolňují se bloky. Cvičení má podle čínské medicíny samozřejmě vliv i na psychické pocity, po cvičení má každý dobrou náladu a příjemný pocit po těle.
Feng šuej v čínské medicíně
Ač se to ani nezdá možné, tak i prostor má velký vliv na zdravotní stav. Tam, kde nemůže volně proudit energie čchi, tam se ani obyvatelé prostoru necítí dobře. V místech, kde je průvan, tam podle čínské medicíny a feng šuej budou pravděpodobně vznikat nemoci spojené s prvkem dřevo, které je spojené s energií větru. Čínská medicína říká, že vítr způsobí 100 nemocí... Takže z toho plyne jednoduché pravidlo i pro ty, kteří čínskou medicínu neznají, dávejte si pozor na průvan, chraňte si zátylek a bedra, tam je největší nebezpečí.
Roční období v čínské medicíně
Také roční období může podle čínské medicíny mít podíl na vzniku nemoci. Jestliže se nebudeme chovat podle toho, které období vládne, tak si můžeme potíže přivodit sami.
Jako příklad uvedu horké léto, málo tekutin, zahradní party, alkohol a grilování hlavně červeného masa. Na průšvih jsme si zadělali sami, čínská medicína nám jenom potvrdí, že jsme nadmíru zaměstnali a vyčerpali prvek oheň a všechno, co je s ním spojeno. Taky si tím můžeme přivodit infarkt a obdobné stavy.
Kdybychom znali pravidla čínské medicíny, tak bychom doplnili tekutiny, vlezli do stínu, party by probíhalo večer, maso bychom nedělali na ohni a zvolili bychom jiný druh masa, např. ryby nebo vepřové maso.
Na závěr: hlavu vzhůru, přestože neznáte zásady čínské medicíny, která vznikala několik tisíc let, tak máte svůj zdravý rozum. Používejte ho. Vzpomeňte si i na rady svých babiček a řiďte se jimi.