Už se to blíží. V noci z 30. dubna na 1. května se na koštěti slétají čarodějnice na sabat. Je to noc plná kouzel, podivných úkazů a skrytých tajemství. Této tajuplné noci se říká Filipojakubská, Svatojakubská či Valpuržina noc, Beltain a nebo Čarodějnice. Proč
Filipojakubská? V dřívějším kalendáři měli svátek sv. Filip a Jakub.
Tato večerní a noční doba před prvním májem je spojená s mnoha magickými zvyky a rituály, které měly ochránit dobytek, stavení a úrodu. Tyto svátky byly původně pohanské. V českých zemích se začaly šířit až v polovině 19. století, samozřejmě byly okamžitě zakazovány.
S postupem času se změnily na lidový zvyk a společenskou zábavu pro děti i dospělé. Dříve se věřilo, že nečisté síly právě v tomto období vládly větší silou než kdy jindy. Taky se věřilo, že v noci létá spousta čarodějnic na svůj sabat. Od čarodějnic se určitě neočekávalo nic dobrého. K ochranným úkonům proti zlým silám patří také zvyk "pálení čarodějnic" a rozdělávání ohňů.
Co se dělá na čarodějnice?
Dívky dělaly ze starých hadrů postavy čarodějnic a připevnily je ke koštěti. Večer se zapálí vysoké hranice dříví i s čarodějnicí. Chlapci zapalovali košťata, vyhazovali je do výšky, věřilo se, že je to z toho důvodu, aby viděli čarodějnice letící kolem na košťatech a aby je mohli srazit k zemi.
Čarodějnice se před sabatem musely na tuto významnou událost patřičně připravit. Namazaly se kouzelnými mastmi, což jim umožnilo, že mohly létat na koštěti. Dopravní prostředek měl taky svá pravidla, aby se na něm dalo létat, býval vyroben z jasanového dřeva, vrbových a březových proutků.
Toto období považujeme také za začátek jara, kdy se probouzí příroda. V některých obcích staví na oslavu jara májky. Oslavy se konaly přesně o úplňku, mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Proto začali lidé zároveň věřit, že se v ten samý den slétají
čarodějnice.
Na začátku jara hospodyně uklízely stavení, čistily a vymalovaly spíže, vyhazovaly nepotřebné věci pryč. Součástí úklidu bývá i umytí oken, vymetení pavučin, větrání nepoužívaných místností. Prostě očista prostoru.
A stejná očista by měla proběhnout také v našem těle. K detoxikaci těla výborně poslouží jarní bylinky, které jsou již rozkvetlé nebo krásně zelené, např. sedmikrásky, pampelišky, jitrocel, kopřivy, jarní výhonky smrků a jiných stromů, nebo taky Bylinářské koště bylináře Karla.
To je bylinný čaj na detoxikaci, tedy očistu organismu. Bylinářské koště plní to, co košťata dělávají čistí od nánosů nejenom zimních, vhodná je očista např. 4 x ročně po dobu 3 týdnů.
Víte, jak se koštěti ještě taky říká? Koště, jinak také janovec, metla, metlička, košťátko, šlehač, věchet, pometlo, bylinářské koště.
